Tunisko - informace

Do Tuniska se z Evropy dostanete za pár hodin, a přesto to na Vás zanechá dojem, že jste přistáli ve zcela jiném světě. Exoticky na Vás zapůsobí hlavně zdejší architektura s maurskými prvky, ploché střechy, typické bíle omítnuté domy, jasné světlo a neobvyklá vůně. Tunisko leží na pobřeží Středozemního moře mezi Alžírskem a Libyí. Má dlouhé, poměrně členité pobřeží s výrazným Gábeským zálivem zvaným Malá Syrta a několika ostrovy, z nichž největší je Djerba. Pobřeží s bílým pískem láká především návštěvníky, kteří milují koupání.

V Tunisku je středomořské subtropické klima s horkými léty a mírnými zimami, během nichž spadne většina srážek. Oficiálním jazykem je arabština, ale domluvíte se dobře i anglicky, německy, francouzsky a italsky. Z Tuniska si můžete přivézt kaftan, kožené výrobky a parfémy z Tunisu, ozdobné ptačí klece ze Sidi Bou Said, hrnčířské výrobky z Nabeulu, koberce a koření z Kairouanu, předložky a "pouštní růže" z Tozeuru, mořské houby ze Sfaxu a z ostrova Djerba. Šafrán z Douzu je nejcennějším kořením na světě, neboť z 5.000 rostlin se získá necelých 30 g koření. Tuniská kuchyně je typicky středomořská s Tureckým vlivem. Dobře chutná vše co je červené a ostré. Mechouia je salát z rozmixovaných rajčat, zelené papriky, natvrdo uvařených vajec, tuňáka a kapary se zálivkou z olivového oleje a citrusové šťávy. Brik najdete na všech tradičních jídelních lístcích. Uvnitř tohoto pirohu je celé vejce, nadrobno nakrájená petrželka, cibule a brambor. Dalším oblíbeným jídlem je cous-cous, což je dušené skopové, drůbeží nebo rybí maso se zeleninou a vařenou semolinou, krupicí z tvrdé pšenice. Tuniské sladkosti se dělají hlavně z oříšku a medu. Pokud nemáte rádi cukroví, nabízí se Vám široký výběr různých druhů čerstvého ovoce přímo ze stromů, které Vám to zcela vynahradí. Silná a aromatická tuniská káva je vynikající, ale nezapomeňte také ochutnat osvěžující mátový čaj podávaný v úzkých sklenicích. Z novodobé historie stojí za zmínku, že se Tunisko v polovině 19. století u evropských bank zadlužilo natolik, že to posloužilo Francii jako záminka k tomu, aby v roce 1881 převzala kontrolu nad zemí. Bej zůstal loutkovou figurkou a francouzští kolonisté zabrali většinu nejlepší půdy. Trvající nepokoje vedly v roce 1920 ke vzniku národní strany Destúr. Roku 1934 se odštěpilo radikální křídlo strany s názvem Neo Destúr pod vedením Habíba Bourguiby. Za 2. světové války on a jiní vůdcové vytvořili protifašistickou vládu, kterou roku 1943 svrhly jednotky odbojového hnutí Svobodná Francie pod vedením generála de Gaulla. Přesto umožnil Bourguibovi jeho vliv vést v 50. letech s Francií jednání o nezávislosti. Když Tunisko v roce 1956 získalo nezávislost a následující rok vyhlásilo republiku, stal se prvním prezidentem. Vládl do roku 1987. Jeho nástupce Zín al-Ábidín Ben Alí zavedl umírněnější režim a snažil se reformami oživit stagnující hospodářství. Obnovil rovněž diplomatické styky se sousedními státy, například s Libyí a Egyptem. Do roku 1987 bylo Tunisko státem s jedinou politickou stranou. Původně doživotní prezident, který byl jen formálně zodpovědný volenému shromáždění, nemůže být zvolen více než třikrát na pětileté období a musí odstoupit ve věku 70 let. Byl sice zaveden pluralitní systém, ale strana Neo Destúr má v novém Národním shromáždění naprostou převahu poslanců.

Cestovní doklady:

Při turistických cestách organizovaných naší CK není do Tuniska od držitelů cestovních pasů ČR vyžadováno vstupní vízum. Doporučujeme, aby platnost Vašich cestovních pasů byla alespoň 3 měsíce po návratu z Tuniska. Držitelé cestovních pasů jiných států jsou povinni zajistit si potřebné doklady k cestě u příslušného velvyslanectví nebo konzulátu..