Turecko - informace

Tajemný Orient, svůdné pobřeží, krásné pláže a nádherně teplé moře, dlouhé slunečné léto, jedinečné antické památky i neopakovatelné zázraky přírody jako je "bavlněný hrad" Pamukkale nebo „pohádkové komíny“ Kappadokie … to jsou pokušení, kterým je těžké odolat … Bylo by škoda nezkusit Orient na dosah. Turecko je rozkročeno mezi dvěma kontinenty, jež symbolicky spojuje monumentální Bosporský most v Istanbulu. Země svojí polohou, rozlohou (780 000 km2, z toho 97 % na asijském kontinentě) a počtem obyvatel (60 miliónů) patří mezi nejvýznamnější v celém regionu východního Středomoří a Blízkého východu. Velkou část vnitřního Turecka vyplňuje rozsáhlá náhorní plošina Anatólie, lemovaná téměř po celém obvodu horami. Nejvyšší z nich je 5 165 metrů vysoký bájný Ararat na severovýchodě země. Turecké pobřeží je vedle Istanbulu hlavním turistickým lákadlem země. Zatímco vody Středozemního moře omývají v oblasti Antalye a Side krásné nekonečné písečné pláže, v oblasti Marmarisu a Bodrumu tvoří Egejské moře kouzelné zátoky obklopené svahy, pokrytými středomořskými piniemi.

Malá Asie, kde leží největší část země, byla svědkem vzniku, rozkvětu i pádu mnoha velkých světových říší. Mocný chetitský stát, soupeřící o nadvládu v oblasti Blízkého východu se starověkým Egyptem, byl jedním z prvních. Ačkoliv se faraón Ramses II pokusil zfalšovat historii a z bitvy u Kadeše učinil v nápisech na chrámech své velké vítězství, k odhalení pravdy o soupeření dvou starověkých mocností významně přispěl i český orientalista Bedřich Hrozný, když v roce 1915 rozluštil chetitštinu. Další mocnou říší v této oblasti byl asyrský Babylón, jehož moc sahala až ke Středozemnímu moři. Na egejském pobřeží přitom vznikaly a soupeřily o kontrolu nad obchodními cestami řecké městské státy. Jednu z nejranějších kapitol tohoto procesu - pád Tróje - alegoricky popsal ve své nezapomenutelné Iliadě starořecký básník Homér. Kulturní vliv těchto řeckých kolonií byl velmi významný a ovlivnil i rozvoj vnitrozemské lýdské říše bájně pohádkově bohatého krále Kroisa. Tuto historickou epochu ukončil příchod Peršanů, kteří přes neúspěch králů Dariuse u Marathónu a Xerxese u Salaminy v boji s řeckými Athénami, nakonec úplně ovládli celé území Malé Asie. Perskou říši rozvrátil Makedonec Alexandr Veliký a po něm se již na začátku našeho věku začal do východního Středomoří rozšiřovat vliv římské říše, významně posílený dědickým převzetím města Pergamonu. Po smrti Ježíše se do Malé Asie začíná šířit křesťanství, zejména pod vlivem „osvětové“ mise sv. Pavla po významných sídlech oblasti. Zcela samostatně se v té době vyvíjelo město Byzantion, které se v důsledku rozpadu římské říše stalo centrem nového mocného státu Byzance.

Konstantinopol (přejmenovaný po prvním byzantském křesťanském císaři) začal počátkem 2. tisíciletí podléhat nátlaku ze strany islámu. Epizodní vliv křižáckých výprav měl nejhmatatelnější výsledek ve vyplenění Konstantinopole „spojeneckými” křižáky během čtvrté křížové výpravy. Následný rychlý rozkvět říše osmanských Turků již oslabené město nemohlo zastavit a roku 1453 tento poslední symbol kdysi mocné říše padl do rukou nových vládců. Během následujících let zaznamenala osmanská říše ohromný rozmach a v polovině 17. století byla jedním z nejmocnějších států světa. Říše však byla tak obrovská, že postupně nevyhnutelně začala podléhat odstředivým trendům. Proces pomalého rozpadu ohromné říše byl ukončen až vznikem moderního tureckého státu v roce 1923. Po abdikaci posledního sultána se Turecko stalo republikou a jejím prvním prezidentem Mustafa Kemal, zvaný Atatürk - Otec Turků. Ohromné reformní úsilí v prvním desetiletí existence učinilo z Turecka moderní, demokratický, světský a prozápadně orientovaný stát. Tento trend pokračuje. Od roku 1951 je Turecko členem NATO. V roce 1997 vstoupilo do celní unie s EU a vzájemné vztahy se dále rozvíjejí. Přispívá k tomu i masová turistika. V posledních dvaceti letech se Turecko stalo jedním z nejoblíbenějších cílů prázdninových pobytů ve východním Středomoří. Síť turistické infrastruktury se především na středomořském pobřeží rychle rozvíjí. Nová turistická centra jsou moderní a těží nejen z potenciálu bohaté vlastní historie, ale také z příznivých přírodních a klimatických podmínek. Za překotným rozvojem ubytovacích kapacit však ve všech letoviscích zaostává kapacita elektrické sítě, která trpí výpadky. Většina hotelů, a to i těch nejvyšších kategorií, řeší tuto otázku omezováním doby, po kterou je v provozu klimatizace. Vzhledem k rozloze země se podnebí v jednotlivých částech výrazně liší. Zatímco kontinentální klima vnitrozemí přináší horká léta a velmi chladné zimy, na středomořském pobřeží panuje příjemné teplé subtropické počasí, které způsobuje, že letní turistická sezóna je zde velmi dlouhá a trvá od dubna až do počátku listopadu. Ačkoli se stále zemědělstvím živí cca 45 % obyvatel (pro zajímavost: Turecko je největším světovým producentem lískových oříšků a nejkvalitnějších hrozinek - sultánek), sektory ekonomiky, související s turismem hrají stále významnější roli v hospodářství země. Svědčí o tom mj. stále větší příliv obyvatel do pobřežních oblastí na západě a jihozápadě Turecka. Více než 60 % populace žije ve městech. Úředním jazykem je turečtina, domluvíte se však i dobře anglicky nebo německy.